Sklenený húpací bocian – doručujeme na Slovensko

Naše výrobky posíláme přes Zásilkovnu.cz i na Slovensko. Pokud si u nás například objednáte Houpacího Čápa (Sklenený húpací bocian), důkladně ho pro vás zabalíme a pošleme vám ho přes Zásilkovnu na dobírku. Zboží pak můžete zaplatit v eurech. Jestliže si přejete zaslat Houpacího Čápa na adresu mimo Českou nebo Slovenskou republiku, napište nám a my jistě najdeme způsob jak k vám naše zboží doručit.

Nové stránky „Pokorný – Sklo“

Vážení zákazníci, staré stránky „Pokorný – Sklo“ dosloužily připravili jsme pro Vás nové moderní webové stránky. Jejich obsah stále rozšiřujeme a aktualizujeme. Doufáme, že se Vám budou líbit a bude se Vám s nimi hezky pracovat. Uvítáme jakékoli připomínky, rádi se zlepšíme!
Nové stránky byly spuštěny 1.2.2018. Pokud jste byli na starém eshopu registrování, prosím vytvořte si na našem novém eshopu novou registraci. Předem se omlouváme za způsobené komplikace.

Skleněný houpací čáp

Houpací čáp je vhodný jako dárek nebo dekorace do vašeho obývacího pokoje. Také může zpříjemnit vaše pracovní okolí, například vaši kancelář. Houpacího čápa sestavte podle fotografie a čapí zobák namočte do teplé vody (pokojová teplota). Pokud chcete zabránit vzniku vápenité usazeniny, použijte destilovanou vodu. K nekonečnému pohybu stačí houpacímu čápu sklenice s vodu, kterou občas můžete dolít. Čáp není perpetuum mobile, jelikož energii čerpá z okolního vzduchu. 
Tělo ptáka je naplněno obarvenou kapalinou (Ekoveron). Je-li zobák suchý, má čáp stejnou teplotu a tlak nasycených par v hlavičce je stejný jako v zadní části těla. Situace se změní, je-li zobák mokrý. Odpařování vody, zrychlené kývavými pohyby ptáka, způsobuje ochlazení hlavy a snížení tlaku nasycených par v hlavě – mezi hlavou a zadečkem se vytvoří tlakový gradient, vedoucí k nasávání kapaliny. Se zvyšováním hladiny v „krku“ čápa se mění jeho těžiště, takže se ptákova hlava sklání, až se (ve vodorovné poloze) zobák namočí do vody v nádobce. Zároveň dojde k obnažení dolního konce trubice v zadečku a propojení hlavy a zadečku, tlaky se vyrovnají, hladiny také a pták se opět vztyčí. Pták přestává pracovat ve dvou případech: při 100% vlhkosti vzduchu (nedochází k odpařování) a při nízké hladině vody v nádobce (suchý zobák). 
 
Tato dekorace je mezi fyziky známa jako „Čínský ptáček„, který je tvořena skleněnou baňkou (tělem) a navazující skleněnou trubičkou (krčkem ) zakončeným trochu širší hlavičkou. Celý ptáček je uchycen tak, aby se mohl volně otáčet okolo osy. V těle ptáčka byly dříve používané látky ether nebo dichlormethan, tyto látky jsou v EU zakázané a výrobci kteří nabízejí čápy s touto látkou ohrožují zdraví svých zákazníků. V našich výrobcích je látka Ekoveron která splňuje podmínky prodeje v EU. Pokud vás zajímá jak tato hračka funguje, přečtěte si článek na stránkách vascak.cz. Podívejte se také na naše videa.
Skleněnou figurku čápa dodáváme v několika barvách. Navštivte prosím náš internetový obchod.

Nahlédnutí do dílny

Vážení návštěvníci našich stránek.
Jelikož nám práce se sklem dělá radost, rádi bychom se o ní podělili i s vámi. Naše dílna, zpracovává vysoce kvalitní sklo pracovníky, kteří jsou vyučeni v oboru foukač technického skla. Místo, kde foukáme různé figurky, ozdoby, dekorační výzdoby apod., vám chceme přiblížit alespoň níže uvedenými fotografiemi. Naše práce nám dělá radost a naši zaměstnanci respektive kolegové pro vás skleněné výrobky rádi připravují. Navštivte náš e-shop, kde si můžete koupit skleněné houpací čápy různých velikostí a barev, které byly vyrobeny v naší dílně.

Čápy vyrábíme na Kaňku

Naše malá sklářská dílna, kde vyrábíme nejen houpací čápy se nachází na okraji města Kutná Hora v místě zvaném Kaňk. Jedná se o světově známou lokalitu především pro znalce paleonotologie. Kdysi dávno, myšleno v době kdy se Země utvářela a procházela obdobím Křídy, býval vrch kopec Kaňk ostrovem uprostřed moře. Dnes si můžete na vrcholu Kaňku prohlédnout drobný jámový vápencový lom, který v sobě skrývá pozůstatky mořského příbojového útesu. Významní čeští a zahraniční paleonotologové zde zdokumentovali rozmanité zkameněliny mlžů, mechovek a dírkovců a pár nových druhohorních živočichů. Jeden z nově nalezených druhů mechovek dostal po místě nálezu i svůj název – Kaňkopora kaňkensis. V roce 1933 byl tento malý vrch vyhlášen Národní přírodní památkou.
K dalším zajímavostem Kaňku jistě patří první bezbariérová rozhledna – Havířská bouda. Z jejího vrcholu můžete spatřit nejen krásy Kutné Hory, ale při dobrém počasí i Říp a když budete mít opravdu štěstí také Krkonoše.
Nesmíme zapomenout na slavné okamžiky Kaňku, kdy se v druhé polovině 13. století objevilo v jeho nitru rozsáhlé naleziště stříbra, mědi, ale i vzácných minerálů. Těžební činnost probíhala v okolí Kaňku až do 20. století. V celé oblasti vrcholu můžeme ještě dnes vidět pozůstatky těžby jako jsou propadlé šachty, či staré haldy.
Pokud budete mít zájem a navštívíte kromě Kutné Hory i Kaňk, cestu po zajímavostech našeho okolí vám umožní naučná stezka zvaná Stříbrná stezka.
Navštivte náš e-shop, kde si můžete koupit skleněné houpací čápy různých velikostí a barev, které byly vyrobeny v naší dílně.

Historie a výroba vánoční ozdoby

skleněná ozdoba
Vánoční ozdoba
Ozdobit si vánoční stromek je nedílnou součástí zimních svátků. Tento zvyk ale není v českých zemí nikterak dlouho. U nás se zdobení objevuje až začátkem 19. století a to převážně v měšťanských rodinách. Nový zvyk k nám přišel z německých zemí a začal se prosazovat velmi pozvolna. Na stromečky se dříve věšelo sladké pečivo, sušené ovoce, rozinky, perníčky, sušené švestky, ořechové skořápky, ale i vyřezávané ozdoby ze dřeva.

Skleněné ozdoby

přišly ke slovu až kolem poloviny 19. století. Zpočátku vypadala vánoční ozdoba na způsob navlékaných dutých skleněných perel. Později se perly navlékaly na drátek a tvořily se z nich postavičky. Jako tvůrci krásných ozdob prosluly malé sklářské dílny z Jizerských hor a Podkrkonoší. Za vznikem klasických skleněných foukaných ozdob stojí zajímavá příhoda. Prý v roce 1858 se v Alsasku přes léto neurodilo moc ovoce a tak místní v zimě nemohli krášlit svoje větve, či stromečky, rozhodl se sklář z Goetzenbrucku vyfouknout koule ze skla. A tak vznikla ozdoba, která je známa do dnes. Zatímco v roce 1931 se ještě do ČSR vánoční ozdoby dovážely, roku 1933 již odtud směřovaly do zahraničí.

A jak se taková klasická skleněná vánoční ozdoba dělá?

Začíná se ve foukárně, kde se ze skleněných trubic vyfoukávají tradiční koule, olivy či zvonky. Pokud máte rádi postavičky, ty se vyfoukávají do předem vytvořených forem. Takto vytvořené skleněné ozdoby putují do stříbřírny. Zde se do skleněných ozdob vlije roztok dusičnanu stříbrného, který se rozprostře po celé vnitřní straně ozdoby.
Další etapou je smáčírna, kde vánoční ozdoba dostane požadovanou barvu. Po uschnutí čeká ozdobu poslední krok a to v rukách malířek, které dají ozdobě ten správný vánoční punc. Podobným způsobem pro vás připravujeme i zdobení našich vánočních svícnů.
V našem e-shopu můžete nalézt klasické vánoční špice, tradiční koule, vánoční skleněné kolekce, ale i svícny různých tvarů a velikostí.
Přejeme vám s našimi výrobky hezké prožití nejen vánočních svátků. A víte, že vánoční čokoládová kolekce s dutými figurkami je naší světovou raritou?

Vánoční stromeček u nás

Proč máme doma na Vánoce zrovna jehličnatý strom?
Symbol tohoto dnešního nejvýraznějšího vánočního symbolu má kořeny v pohanské magii a kouzel souvisejících s kultem slunce. Při keltských oslavách byly stromy chápány jako symboly života. Staří Keltové věřili, že větvičky ze stromů chvojí přinášejí štěstí, zdraví a úspěch.
Předchůdcem dnešního vánočního stromečku tedy byly zelené větve, které rozdávali koledníci. Větve se zdobily papírovými květinami, jablky, cukrovím. Smyslem bylo chránit rodinu a obydlí a přinést jim v příštím roce hojnost a bohatství. Zdobily se i velké stromy, které byly na náměstí nejen vesnic, ale i měst.
Součástí vánočních rituálů byla i víra v nadpřirozené úkazy. Věřilo se, že mrtví mohou v určité dny vstoupit do světa mrtvých a tak se zdobením větví (stromku) pamlsky dělala past na mrtvé. Sladkosti měly nasytit mrtvé a ti nechají živé být. Podobný rituál je i nevstávání od vánočního stolu. Duše mrtvého by mohla zasednout uvolněné místo. Navýšení ochrany štědrovečerní večeře pak mělo být zavěšení větve (stromku) nad stůl špičkou dolů.
K nám se dostala symbolika stromečku skrze naše západní sousedy začátkem 19. století. U nás do té doby velmi oblíbené chvojky a betlémy dlouho odolávaly. Minimálně jednu generaci trvalo, než se stal stromeček běžným vánočním symbolem. Do vesnic však zvyk přicházel pomaleji. Nejdéle vzdorovalo vlastenecky zaměřené Slovácko a Valašsko. Zvyk, který u nás přijali jako první města a měšťané a jako poslední věřící chudý lid se do konce 19. století objevil už v každé rodině.
Mít doma stromeček nebylo jen tak. Jednoduší bylo mít chvojí. Dojít si do lesa pro stromek, který patřil panstvu byl trestný čin. K pokácení stromků tedy musela vrchnost dát svolení. Pokud už se do lesa mohlo, volila se velikost taková, aby se vešla nad stůl.
Rodina stromek ozdobila ovocem a drobnýma rukodělnýma ozdobami a přivázala stromek za špičku nad stůl. Štědrovečerní večeře mohla začít.
Pokud hledáte vánoční ozdoby pro váš vánoční stromeček, navštivte prosím náš e-shop.