Proč máme doma na Vánoce zrovna jehličnatý strom?
Symbol tohoto dnešního nejvýraznějšího vánočního symbolu má kořeny v pohanské magii a kouzel souvisejících s kultem slunce. Při keltských oslavách byly stromy chápány jako symboly života. Staří Keltové věřili, že větvičky ze stromů chvojí přinášejí štěstí, zdraví a úspěch.
Předchůdcem dnešního vánočního stromečku tedy byly zelené větve, které rozdávali koledníci. Větve se zdobily papírovými květinami, jablky, cukrovím. Smyslem bylo chránit rodinu a obydlí a přinést jim v příštím roce hojnost a bohatství. Zdobily se i velké stromy, které byly na náměstí nejen vesnic, ale i měst.
Součástí vánočních rituálů byla i víra v nadpřirozené úkazy. Věřilo se, že mrtví mohou v určité dny vstoupit do světa mrtvých a tak se zdobením větví (stromku) pamlsky dělala past na mrtvé. Sladkosti měly nasytit mrtvé a ti nechají živé být. Podobný rituál je i nevstávání od vánočního stolu. Duše mrtvého by mohla zasednout uvolněné místo. Navýšení ochrany štědrovečerní večeře pak mělo být zavěšení větve (stromku) nad stůl špičkou dolů.
K nám se dostala symbolika stromečku skrze naše západní sousedy začátkem 19. století. U nás do té doby velmi oblíbené chvojky a betlémy dlouho odolávaly. Minimálně jednu generaci trvalo, než se stal stromeček běžným vánočním symbolem. Do vesnic však zvyk přicházel pomaleji. Nejdéle vzdorovalo vlastenecky zaměřené Slovácko a Valašsko. Zvyk, který u nás přijali jako první města a měšťané a jako poslední věřící chudý lid se do konce 19. století objevil už v každé rodině.
Mít doma stromeček nebylo jen tak. Jednoduší bylo mít chvojí. Dojít si do lesa pro stromek, který patřil panstvu byl trestný čin. K pokácení stromků tedy musela vrchnost dát svolení. Pokud už se do lesa mohlo, volila se velikost taková, aby se vešla nad stůl.
Rodina stromek ozdobila ovocem a drobnýma rukodělnýma ozdobami a přivázala stromek za špičku nad stůl. Štědrovečerní večeře mohla začít.
Pokud hledáte vánoční ozdoby pro váš vánoční stromeček, navštivte prosím náš e-shop.